On: "Bolelo Tě to?" Ona: "Co?!" On: "Když jsi spadla z nebe"

Červenec 2010

Nenávidím tě..

17. července 2010 v 23:28 | MaCicKa009 |  Smutné povídky..:-*
Je toho tolik, co v sobě mám, ale vůbec nevím jakým způsobem to ze sebe mám dostat...je to nekonečný příběh, osudová bolest
a nenávist.Přes všechnu tu zášť, nenávist a bolest už přestávám vnímat obyčejně krásné věci.Ublížil si mi tak strašně moc, že já už nemám na nic sílu
.Nemám sílu už ani na to abych psala o lásce a o bolesti...stejně to nepomůže!!Potřebuju vypadnout někam moc daleko, abych zapomněla na takového ubožáka jakým jsi ty!Jsem si jista, že na tebe nikdy v zivotě nezapomenu, protože jsi to byl ty kdo mě pomalu dostal na psychiatrii, kvuli tobe jsem si vyslechla poznámky tipu, že jsem blázen, byl jsi to ty, kdo mě dostal na úplné dno
!!!Přála bych ti smrt, chci aby si zemřel mladý tak jako já.Chci aby si vyhořel tak jako já.Já žiju, ale ve mě je prázdno tak jako bych nežila.Jediné, co v sobě mám je bolest, mé uplakané oči nemohou spát a rozechvělé ústa se touží smát, ale nemůžou!!Už nechci věřit ani doufat, protože není
v co.Láska pro mě zemřela...touha vyhasla...a já?co ze mě zbylo?zrcadlo
mi vrácí obraz někoho, koho znám, ale ty oči...už žádná jiskra, touha, štěstí...už žádný život...už nikdo koho jsem znala...ten člověk je pryč a vím určitě, že už se nikdy nevrátí a jestli ano, tak to už nikdy nebude
ta usmívající se holka s veselýma
očima!Já te tak strasně moc nenávidím, že to nejde vyjádřit ani slovy, ani city.Přeji ti to nejhorší na světě!!Dala bych život ne za tvou smrt, to by pro tebe bylo moc bezbolestne, ale za to aby si byl do konce zivota nestastny, zklamany, bez nálady, bez úsměvu a bez chuti
do života, se zlomeným srdcem,vyhaslou touhou a s duší
o které by si ani nevěděl, že ji jěště máš!!!To málo,co ve mě jeste zbylo, te nenávidí natolik, že už nikdy nebudu schopna milovat, protože strach by mi to nedovolil!!!

Konec?

17. července 2010 v 23:25 | MaCicKa009
Chtěla jsem Ti říct, že Tě miluju Ty hajzle a Ty?nechtěl si to slyšet...nechtěl si slyšet nic, co toužila má ústa vyslovit.Nechtěl si vědět nic o co se pokoušel můj hlas.Všechno to pro Tebe bylo bezvýznamné a moc dobře jsi si uvědomoval, že mě trápíš, ale dělal si, že se Tě to netýká.Jak můžeš být tak bezcitný?jak mé srdce po Tobě může toužit, když ví, že si ho zranil a teď s radostí přisypáváš sůl na rány
, které nemají šanci nikdy zmizet.Celé ty noci jsem byla jenom Tvoje, říkal si jak mě máš rád, dával si mi naděje a já přestávala vnímat tenhle svět..byli jsme jenom my...a ráno?probudila jsem se vždycky bez Tebe s pocitem bezmocnosti, který nejde nijakým způsobem vyjádřit, popsat ani zahnat někam moc daleko.Je to pocit, který se stal mou součástí, pocit s kterým bojuji od chvíle, co Tě znám, nevíš co bylo, co je ani co bude.Je to jako skákat hlavou dolů někam, kde to neznáš, je to jako jít do míst, kde jsi v životě nebyl.Je to pocit plný očekávání a nejistoty z budoucnosti, který je svázán nadějí a vlastním snem...co může být horšího než nevědět?než se neustále tápat někde,kde jsi se zasekl před několika lety...život mi procházel mezi prsty a já se zastavila v době, kdy jsi mé srdcce rozpálil.Ve chvíli, kdy jsem Tě poznala
se můj život zastavil.Já zůstala stát
na jednom místě a stárla jsem tam.Ano 4 roky jsem se soustředila jenom na naději a víru v to, že Tě jednou budu mít.Povedlo se, měla jsem Tě...a teď?už nechci být obklopena nejistotou a strachem, že už Tě nikdy nebudu moci
políbit a že už nikdy neucítím Tvé doteky...aaach, jak nadhérné to bylo...ta vášeň,doteky lásky, jistota,naše rozpálená těla
vedle sebe,nedočkavé a touhou posedlé polibky...Já vím, že jsou to jen vzpomínky...Kdyby si nebyl takový parchant, tak na to vzpomínám ráda, ale vím, že tohle všechno mě stálo obrovské utrpení...proč si nebyl takový charakter a neřekl mi narovinu, že máš jinou?proč si klamal děvče jež nepoznalo svět?nemusela jsem slzy polykat...a žít jako tělo bez duše!Usínám-myslím na Tebe, probouzím se-myslím na Tebe, pracuju-myslím na Tebe, pláču-myslím na Tebe, raduju se-myslím na Tebe...Ty,Ty a jenom Ty!!ale už dost, přece se člověk nemůže nechat zničit člověkem!lidská bytost nemůže být tak krutá anebo může?každopádně tahle uváha nikam nespěje.Všimli jste si toho?nemá konec!žádná má uváha nemá konec, protože ještě nejsem připravena na to abych řekla "Sbohem"a nechala mé srdce trpět.Píšu s velkým odhodláním s cílem ulevit si a konečně se rozhodnout jak dál, ale když tak píšu o Tobě, tak to nikdy neskončím.Mám strach napsat, že už Ti nikdy nedovolím přiblížit se ke mě, když vím, že touha je silnější a já sama nevím, co chci a co ve mě je.Nikdy nedokážu odhadnout jak se zachovám a co udělám.Konec ještě nemůže být..život je přece boj a ať chceme nebo ne, tak budeme vždycky bojovat aniž bychom si to uvědomovali.Nikdy nebudeme jen tak sedět, protože musíme bojovat za to abychom přežili, ano tohle je smyslem života - žít.Když si řeknete, že to skončilo, tak lžete jenom sami sobě.Nikdy nic neskončí!vždycky to bude v nás a vždycky budeme vědět, že ještě není konec...nikdy nedokážeme nechat zemřít toho o němž víme, že ještě žije...nikdy!!

Napořád

17. července 2010 v 23:18 | MaCicKa009 |  Smutné povídky..:-*
Vše bude jakš takš ok..dokud tě neuvidím..jenže nevidět tě..to prostě..bez toho prostě nejde být..=( nevidět tě..nedokážu si to představit..=( to je divný protože už sem tě neviděla cca 2 měsíce..=( to je jak věčnoost..a představa že tě neuvidím vůbec..='( to mě zabíjí..=(
Ale tak mi přijde..že alepoň nějak sem ti vážně pomohla..=( najít
sebe..najít si ji..a být šťastný..doufám..jo no..já..sem zvyklá být druhá..=)..=(..bohužel..ale vím..jak si mi ublížil..vím že holka na mém místě
by tě zabila..jenže prostě to co cítím..přesto všechno..to je nepochopitelný..no možná je to jen strach z toho že se cítím sama..ale proč? vždyť vím že existuje kluk
co mě má určitě víc rád než ty..nebo spíš než si mi dokazoval že mě máš rád ty..=( ale já nemůžu
s níkým jiným být aniž bych nemyslela na tebe..a doufala že se ozveš a napíšeš 'macinko mela bys na me cas?'..ubohá věta
co prolomí ledy..=( jenže vím že se to nestane..protože jsi s ní...to si zjistil
teprve teď že jí miluješ
?..nebo se jí bojíš? =( já ti psala že ti nemůžu dát to co ostatní
holky..že nejsem jako ony..byl si rád že jsem jiná..=( a teď..tedˇsi tu píšu pro nic za nic..vlastně pro sebe =)..=(..
Jak si mám poručit abych na tebe zapoměla..? Jak zase být opravdu šťastná i když bez tebe..? =( řekneš mi to..? Máš mě rád tolik jak si mi vždy říkal..? Jestli ano..tk proč se mnou nejsi..? =( Lhal si mi o tom co ke mě cítíš..? Tk proč máme za sebou tolik hezkých zážitků a chvilek..? =( Proč si byl na mě tak hodný..? =( Toužím po tvém dotyku..celý den..sním o něm i v noci..=( Už vím jaké to je být odmítaná..nepochopená..prostě být sama..=( je to za trest? =( co sem provedla..? =( Nemůžu být s jinými..proč? =( protože si vždy vzpomenu na tebe =( na tvý krasný oči..úsměv..pohled =( jak ses vždy tak krásně díval..=( A vše mi to překazí..='( S pláčem sedím a píšu věci,který ty si přečteš a děláš jakoby nic..nebo je možná ani nečteš..=( marně čekám že mi na to odpovíš..ale většinou jen 'nevím co na to napsat' .. =( napořáád budeš v mém <3 ='( napořáád budeš můůj ******* v plyšový díře ='(...='( napořáád..

Odcházela..

17. července 2010 v 23:06 | MaCicKa009 |  Smutné povídky..:-*
Odcházela. V zádech cítila jeho pohled
. Slzy jí stékaly po tvářích, jako ve špatnym snu. Zvedla ruku
, ale místo, aby si ty uplakaný oči otřela, zaťala ji v pěst a jenom s ní bezmocně mávla. Hořký proud slz už se nedal zastavit. Lidé ji míjeli, jejich pohledy vypadaly udiveně, ale stejně šli dál. Neptali se proč a ona za to byla ráda. Musela to udělat. Nemohla
to takhle nechat dál. Prostě to nešlo. "Počkej!" uslyšela jemný hlas. Ten
který dnes tak ranila, ten který
měla tak ráda. Otočila se. "Polib mě" řekla. "Chci ještě
jednou zažít ten pocit, hroznýho štěstí." Mlčky přistoupil. Jejich rty se blížily. "Miluju tě" zašeptal. Políbila ho. Jemně. "Já tebe" odpověděla a on jí polibek opětoval. "Děkuju" řekla, otřela si slzu, která jí během těchto krásných
chvilek připomínala, že je to naposledy. Otočila se a utekla. Napsala mu poslední
krátkou textovku: "Miluju tě a nikdy na tebe nezapomenu." Poté jeho číslo smazala ze seznamu.